ČEJČ

Mutěnicko jako součást vinařské podoblasti Slovácko tvoří přechod mezi severními a jižními podoblastmi pěstování révy vinné na Moravě. Teplý a suchý kraj v údolí řeky Kyjovky přeje odrůdám Rulandské bílé a šedé, Ryzlink rýnský, Tramín a Muller -Thurgau, v posledních letech se rozšířilo pěstování Chardonnay. Na menších plochách modrých odrůd převládá Modrý Portugal, Frankovka a Svatovařinecké. Výše položené vinice na jižních svazích zvlněného terénu, kde již není tolik patrný vliv teplého proudění, tady dávají plná vína se svěžím charakterem, jemnou kyselinou a výrazným odrůdovým aroma.

Již začátkem 19. století zachycuje parcelní řád obce v údolí pod Obecními vinohrady kolonii 24 vinařských búd. Jejich podobu a polohu v údolí sevřeném mezi svahy Ždánských a Hrubých vinohradů popisuje v obecní kronice roku 1932 čejčský učitel Alois Pokluda: „V malebné kotlince pod Horů bývalo před více než 130 lety po obou stranách polní cesty 3O vinných sklepů, po našem búd, jež náležely čejčským kolonistům. Byly postaveny z kotovic (nepálených cihel), střechy pošity došky, pod střechou hůrka na seno. Vinný sklep skládá se ze dvou částí. Nadzemní, tj. vlastní búdy (lisovny), z níž šikmo dolů vede chodba zvaná šije. V této původně nebylo schodků a chůze po hliněné půdě zvláště v zablácených botách byla dosti nebezpečná. Šíje končí dveřmi, za kterými je sklep hliněný, cihlama vyložený. Dveře do sklepa zavíraly se na štěňata, jednoduchý avšak velmi důmyslný způsob zámku dřevěného. Rovněž klíček dvou až čtyřzubý byl ze dřeva. Otevřít takový zámek uměl obyčejně jen hospodář, málokdy i hospodyně“. Nevelké vinice začal koncem 19. století devastovat révokaz a ubývalo také pravidelně užívaných búd. „Dračích děr“, jak byly tyto stavby žertovně nazývány, bylo v době kronikářova zápisu pouze dvanáct. Postupnou regeneraci čejčského vinařství zabezpečilo až vytýčení nové trati Pod horou, které vedlo i k výstavbě nových sklepů a lisoven. Mezi novými zájemci byli většinou rolníci z bývalých kolonií či jejich výměnkáři. Domkařů a řemeslníků bylo před druhou světovou válkou mezi vinaři minimum. Současná výměra vinic v Čejči je největší v celé jeho historii. Čtyři viniční trati v katastru obce mají celkovou rozlohu 151 ha, vinnou révou je osázeno 67 hektarů. Vinařstvím a vinohradnictvím v obci se zabývá 177 pěstitelů, především malých vinařů.