ŠATOV

Šest viničních tratí pokrývá rozlohu 260 ha. Na vinici, V remízku, Šibeničkách, U bunkru a Skalce se daří především Veltlínskému zelenému a Ryzlinku rýnskému. Svažitá trať ve tvaru amfiteátru táhnoucí se až ke státní hranici nese název Peklo a svědčí zejména hroznům odrůdy Muller-Thurgau, jejichž plná vína získávají v této lokalitě neopakovatelné muškátové aroma.
 

Přízemní i patrové lisovny šatovských sklepů prorůstají celým městečkem. Vinařské centrum s architektonicky i konstrukčně hodnotnými sklepy tvoří ulice Sklepní a Zimní. Mezi vinicemi od Havraníků nebo táhlým klesáním od rakouské hranice vás sem přivede Moravská vinná stezka. V křivolakých dlážděných i prašných uličkách se střídají mohutné lisovny obdélníkového půdorysu se sklepy, které své tajemství skrývají za obílenou zdí předsklepí. Většina staveb je vybudována z pálených cihel na kamenné podezdívce, některé lisovny jsou postaveny z kamene a hlíny nebo vzácně dochovanou technologií nakládaného hliněného zdiva. Kámen nebo cihly rámují i dveřní a okenní otvory a působí dekoračně při úpravě průčelí lisovny. Mohutné dveře nebo vrata jsou ze silných prken a stejně jako okna opatřeny rukodělně zhotovenými závěsy a mřížemi. Rozložitá zaklenutá vrata umožňovala povozům vjet s nákladem hroznů až do lisovny. Lis je tradičně u boční stěny a podlahu tvoří dusaná hlína, zatímco fortelné stropy jsou z mohutných dubových trámů. Vlastní sklepy ke skladování a zrání vína jsou vyhloubené v pískovci, i když u mladších sklepů je klenba cihlová. Podobně jako v dalších vinařských lokalitách Znojemska jsou sklepy tvořeny často spletitou konstrukcí chodeb. Boční uličky přitom slouží zpravidla jako archivní boxy.

Spojení znojemských vinařských obcí do svazku nazvaného Daníž iniciovalo 6 obcí ležících na potoku Daníž. V roce 2000 se Svazek Daníž rozšířil téměř o všechny vinařské obce Znojemského regionu, takže dnes čítá 35 členských vinařských obcí. Společným cílem svazku je rozšíření a zkvalitnění vinařství a šetrného turistického ruchu včetně rozšíření kontaktů s obcemi Rakouska. Současně je přihlíženo k dalším cílům jako revitalizace krajiny, ochrana přírody, rozvoj technické infrastruktury, občanské vybavenosti, zachování místní kultury, rozšíření společné propagace, podpora rozvoje občanské společnosti, zejména podpora nevládních neziskových organizací.