Mikulovská vinařská podoblast

První vinice pod Pavlovskými vrchy založily římské legie již ve 3. století našeho letopočtu, k velkému rozšíření  pěstování révy vinné v kraji došlo v době Velkomoravské říše. V polovině 13. století, kdy se Mikulovsko a Valticko stalo součástí panství rodu Lichtenštejnů, patřil již obchod s vínem k největším zdrojům příjmů šlechty a měšťanů. Na vápenitých půdách v okolí Pálavy se od středověku rodí svěží a extraktivní vína, která dosahují díky výborným polohám viničních tratí nezaměnitelný charakter. Sluncem prohřáté jižní svahy jsou domovem především aromatických bílých vín, mimořádné kvality a zvláštní minerálnosti tady dosahuje Ryzlink vlašský. Další typickou odrůdou Mikulovska je Veltlínské zelené, které se rozšířilo hlavně v hlinitějších půdách Dunajovických vrchů, vysokou jakostí a širokou škálou chutí vynikají zdejší Rulandské bílé a Chardonnay. Na Valticku dominuje zlatistý mok odrůdy

Neuburské, severní vinařské obce podoblasti – Strachotín, Pouzdřany a Popice jsou známé víny Ryzlinku rýnského, Tramínu a Pálavy.