Kelčany - obec s pohnutými osudy

Od kaple sv. Jana ve Vlkoši, kde začíná Kyjovská vinařská stezka, je to ke kelčanským sklepům sotva tři kilometry. Obec, která je sídlem vinařů hospodařících ve sklepech na úpatí Hory nad pastviskem, vznikla nejpozději ve 12. století pod hradem stojícím na kopci Babylon. Téměř zaniklou osadu a zpustošený panský dvůr koupilo v roce 166 královské město Kyjov. V kupní smlouvě je zmiňováno 123 hektarů polností a vinnou révou osázené trati Kuče, Paseky a zmiňované Hory nad pastviskem. Do vzniku lignitových dolů (sv. Barbora v roku 1859) a stavby cukrovaru bylo zemědělství a vinařství výhradní obživou osadníků, kteří do Kelčan přišli především z nedalekých Vřesovic. Vznik nových vinařských tratí – Krátké, Čtvrtky, Hora nad újezdem v 18. a 19. století byl zároveň obdobím budování prvních sklepů a búd u cesty z Kyjova do Žádovic. Ve vinohradech z obou stran kolonie převažují bílé odrůdy Ryzlink rýnský a vlašský, Veltlínské zelené, Tramín a Neuburské, z modrých odrůd se pěstuje Svatovařinecké, Frankovka a Portugal.

O sklepní uličce

Pod ochranou svatého Gottharda

Ulička sklepů stávala pod řádky vinohradů, vysázenými v nejhodnotnější kelčanské trati. Při kolektivizaci v 50. letech minulého století byly vinice vytrhány a jižní, úrodný svah byl znehodnocen vybudováním teras. Kolonii kelčanských búd, jejichž průčelí se v rovině tvořené bývalou pastvinou bělají do dálky, rozděluje na dvě poloviny pískovcový kříž z roku 1939. Dvacet sklepů v levé části areálu jsou původní plže vykroužené ve svahu s krátkou šíjí i prostorem pro ukládání vína. Nejstarší sklepy pocházejí z 18. století, cihlová nebo kamenná klenba i hliněné čelo jsou vylíčeny vápnem. Na dávnou ladnost a harmonii kolonie se dá usuzovat již jen z podoby několika dochovaných přízemních lisoven. Většina búd v historické části kolonie byla přestavěna. Sýpky v podstřeší nahradily obytné místnosti a prostou krásu bílých či barevných průčelí překryly novodobé materiály a stavební technologie. Dominantní stavbou levostranné části areálu je búda Františka Půčka, kterou majitel citlivě udržuje v co nejpůvodnějším stavu. Barevné ladění průčelí, založené na kontrastu bílých stěn a modré podrovnávky, pan Půček každoročně obnovuje. Rozměrná jednoprostorová lisovna má trámový strop podepřený roštem a přízedními sloupky. Plně funkční a sklepnímu hospodářství malovinaře vyhovující je podlaha z dusané hlíny. Zajímavé je výtvarné zpracování průčelí menší lisovny na levém okraji kolonie. Kombinaci žluté barvy přízemí s bílým štítem doplňuje kulaté okno sýpky zdobené vsazenými železnými paprsky. Novodobé stavby na pravé straně areálu vyrostly převážně nad původními zemními sklepy. O době vzniku většiny z nich nejlépe vypovídá podoba staveb a použité materiály. Na okraji kolonie stojí obrázek s podobou svatého Gottharda, jednoho z méně známých vinařských patronů, jehož kult je na našem území doložen pouze zde a v Dolních Kounicích.