Náročnější trasa vedoucí zvlněnou pahorkatinou a okrajem Ždánického lesa nabízí prudká stoupání a táhlé sjezdy. Charakter stezky vystihuje její značení. Po celé trase vás bude provázet nejen zelené sklepní žudro, ale i zeleň lesů, remízků, vinic, sadů, polí a luk.
Vlkoš - Čeložnice - Bohuslavice - Želetice - Kyjov (64 km)
Zemědělská a vinařská obec
Vlkoš byla svou zámožností a podnikavostí obyvatel v době první republiky v čele zemědělského pokroku v oblasti a u bývalého mlýna ve Vlkoši, nedaleko barokní kaple z 2. poloviny 18. století, začíná i trasa
Kyjovské vinařské stezky. Na konci
Kelčan zatáčí stezka směrem na
Žádovice a
Ježov, kde kolem původně gotického kostela svatého Jakuba, který si dodnes uchoval šindelovou střechu, míří do
Skalky. Mezi Ježovem a Skalkou se nachází chráněné území přírodní památka
Hošťálka. Půlhektarová louka je domovinou řady vzácných druhů teplomilných rostlin.
Chloubou obce
Skalka je
sklepní areál Drahy. Začal vyrůstat koncem 19. století, většina sklepů v kolonii pochází ze 30. let minulého století. Přes
Labuty a
Vřesovice, kde se trasa stezky přiblíží nadohled
Chřibům, se od Josefínského dvora vrací zpátky do vinorodého kraje. Prokličkuje sady a vinicemi nad
Moravany a po sjezdu vinařskou uličkou v obci nabízí dvojí volbu. Odbočením doleva a cestou
půvabnou hýselskou sklepní kolonií se můžete vrátit do
Vlkoše. Po odbočení vpravo následuje krátké vystoupání nad Moravany a dvojitý zhup do
Čeložnic, které jsou předehrou k atraktivní cyklistice plné táhlých stoupání a prudkých sjezdů. V Čeložnicích si prohlédněte
památkově chráněnou zvonici na návsi. Lidovou patrovou stavbu z roku 1854 doplňuje socha sv. Jana Nepomuckého a sluneční hodiny.
Cesta do Chřibů vede kolem chatové oblasti
Pastviny a postupně vystoupá do nadmořské výšky 450 m. Na námahu spojenou se šplháním k nejvyššímu bodu etapy pod Lenivou horou zapomenete při dlouhém a strmém sjezdu zeleným tunelem ke Zlámalově samotě. V
Bohuslavicích odbočuje stezka pod železniční viadukt, překračuje
Kyjovku a zvedá se k
Bukovanům. Bohuslavice, obec kde se po staletí na jižních svazích Chřibů pěstuje charakteristické víno, jsou místem, které si vyžaduje zastávku. Okolí obce je bohaté na
archeologické nálezy z doby předslovanské, zastoupeny jsou také nálezy z období slovanského včetně kostrových mohyl. Jednolodní kostel sv. Filipa a Jakuba z roku 1408 patří k nejstarším církevním stavbám v regionu, jeho současná podoba je z let 1697-1700. Stáří kostela potvrdil objev gotické nástěnné malby Ukřižování Krista v zazděném výklenku presbytáře. Přírodní památka
Bohuslavické stráně je chráněnou rezervací, kde se v suché a teplé oblasti strání uplatňují především trávy a teplomilný hmyz.
Z
Bukovan vede
Kyjovská vinařská stezka po silnici kolem
Aleje českých panovníků přes
Ostrovánky do
Nechvalína, obce ve které bylo v polovině 80. let minulého století objeveno 179 hrobů z doby laténské a slovanské. Podle překvapivých nálezů zbraní a šperků se dá soudit, že Nechvalín patřil k významným opěrným bodům velkomoravské obranné linie. Cestu do
Lovčic a
Ždánic, procházející okrajem
Ždánického lesa, lemují vinice a ovocné sady, směrem na jih poskytuje daleké výhledy do krajiny. Ve Ždánicích doporučujeme návštěvu
Vrbasova muzea v původně renesančním zámku rodu Kouniců.
Ze Ždánic vede trasa po cyklostezce Ždánka do Želetic, kde se trasa větví na Nenkovice a Násedlovice. V katastru obce, po stezce směrem na
Nenkovice, se nachází
národní přírodní památka Na Adamcích. Na svazích kopce Homole představuje teplomilná stepní společenstva s výskytem ohrožených a chráněných druhů rostlin a hmyzu. Přes
Nenkovice a
Stavěšice dospívá stezka pod vrchol Babího lomu do
Strážovic. Na místním hřbitově je hrob malíře
Jano Köhlera, nábožensky orientovaného umělce tvořícího především na Moravě. Köhler je autorem mnoha monumentálních fresek ve stylu neorenesance se secesní stylizací a barevností, v roce 1911 opatřil sgrafity i kyjovský zámeček.
V místě, které je od Kyjova vzdálené sedm kilometrů, nabízí se závěr náročné etapy nejkratší cestou do města. Stezka však pamatuje na koření cyklistiky, zatáčí vlevo a před hřbitovem za obcí odbočuje doprava.
Krásný lesní úsek ústí v obci Věteřov nedaleko kostela Svatých Cyrila a Metoděje, postaveného podle návrhu kyjovského architekta Gustava Sonnevenda. Sousední secesní faru vyzdobil freskami Jano Köhler. Pozvolné stoupání obcí k cíli etapy nabývá na strmosti, stezka míří k výšinnému sídlišti ze starší doby bronzové pod Lysou horu. Tichou a upravenou obcí
Sobůlky potom zvolna klesá do
údolí řeky Kyjovky, aby se v
královském městě Kyjově, středisku vinařské oblasti a Dolňáckého Slovácka, napojila na červeně značenou
Moravskou vinnou stezku.
Dambořice - Čejč (17 km)
Obec Dambořice zažila největší rozkvět příchodem habánů v r. 1550, od 16. století existovalo v městečku rovněž významné židovské osídlení. Pozdně empírová synagoga byla sice v roce 1948 zbořena, památkou na život židovské komunity však zůstala ulice podél potoka zvaná Mezi židma a hřbitov založený v 17. století čítající asi 400 náhrobků. Z
Dambořic trasa vyráží po pohodlné silnici, poté zemědělské asfaltové cestě a poté opět po silnici do Následovic. Křivolaké uličky ji přivádí do sklepní kolonie s několika pěknými ukázkami nadsklepních domů.
V obci
Násedlovice je možnost odbočit a pokračovat po Kyjovské vinařské stezce na východ do Želetic a pak do Kyjova. Jižní větev však pokračuje přes
Karlín a asfaltovou cestou členitým terénem mezi vinicemi kolem
přírodní rezervace Hovoranské louky do
Čejče.