Mikulovská vinařská oblast nabízí úžasnou krajinnou rozmanitost. Na sever od Mikulova se tyčí masiv Pálavy se svými vápencovými skalisky, zatímco jen o pár kilometrů dál svahy padají do rozlehlé hladiny novomlýnských nádrží. První vinice zde založily římské legie již ve 3. století. V okolí Pálavy se rodí svěží a extraktivní vína. Mimořádné kvality tady dosahuje Ryzlink vlašský. Další typickou odrůdou je Veltlínské zelené, vysokou jakostí vynikají zdejší Rulandské bílé a Chardonnay.
Start výletu je v Mikulově, ve vinařském centru, městě s nevídanou koncentrací renesančních a barokních památek. Zákoutími tohoto moravského zemského střediska židovské komunity a rodového sídla mocných Ditrichštejnů je možné bloudit celý den, a přesto nespatřit všechna. My však zamíříme nejkratší cestou do kopců Pavlovských. Z Náměstí proto vyrážíme do kopce po značkách Moravské vinné stezky. Jediné skutečně náročnější stoupání si tak odbydeme hned na začátku výletu. Za přírodní památkou Kočičí skála dosahujeme nejvyššího bodu naší trasy a začínáme klesat přes obec Klentnice do Pavlova. Cestou se nám otevírají úchvatné výhledy jednak na novomlýnské nádrže, a jednak na skaliska se zříceninami Sirotčího hrádku a Děviček po levé straně. I přes rozhledy dáváme pozor na cestu, klesání nad Pavlovem a v samotné obci je poměrně prudké. V Pavlově je vyhlášena vesnická památková rezervace chránící zdejší sklepní uličky, kde přes sezónu funguje služba otevřených sklepů. Za cenu zdržení se také můžeme zastavit ve zdejším archeoparku, který přibližuje život pravěkých lidí na Pálavě, nebo si vyšlápnout ke zřícenině Dívčí hrady. Z Pavlova pokračujeme po silnici do Dolních Věstonic, obce proslavené nálezem Věstonické venuše, pravděpodobně nejstaršího kusu pálené hlíny na světě. Zdejší archeologická expozice prezentuje kromě repliky unikátní sošky model pravěkého sídliště, keramiku, textilie a jiné. Proslulé jsou také zdejší habánské sklepy na Husím plácku nebo podél silnice do Pavlova. Mezi Dolními Věstonicemi a Strachotínem nás čeká 2km nepříjemný úsek po silnici II/420. Ve Strachotíně ze silnice odbočíme naproti kostelu sv. Oldřicha a Metoděje, jenž je jedním z nejstarších gotických kostelů v regionu a dále pokračujeme po značkách Mikulovské vinařské stezky, které nás vedou zdejší sklepní uličkou podél Strachotínského rybníka a dále podél břehu Věstonické nádrže, která je vyhlášena přírodní rezervací. Za přejezdem řeky Svratky pokračujeme kolem přírodní památky Dolní mušovský luh a stále po břehu nádrže. Zde se otevírají krásné výhledy na Pavlovské vrchy s mušovským kostelem sv. Linharta v popředí. Po přejezdu frekventované silnice I/52 pokračujeme po cyklostezce kolem Aqualandu Moravia do Pasohlávek. Tato vinařská obec a významné středisko letní rekreace láká na koupání a vodní sporty v horní novomlýnské nádrži. Po projetí Pasohlávek pokračujeme po asfaltové cestě a silnici do Brodu nad Dyjí. V této malé obci zaujmou návštěvníka sluneční hodiny u obecního úřadu a také sklepní kolonie na konci obce s romantickým rybníkem. Pokračujeme dále jižním směrem po Mikulovské vinařské stezce. Pohodlná asfaltová cesta bez automobilového provozu prochází širokým údolím a za cenu krátkého stoupání se nalevo od nás otevírají kouzelné výhledy do širokého údolí uzavřeného stepí Dunajovických kopců. Blížíme se do Novosedel, ovšem ještě než dorazíme do zdejší sklepní uličky, můžeme si trasu zpestřit výšlapem po naučné stezce Stará Hora na vyhlídkové místo uprostřed vinohradů. Na kraji Novosedel musíme překonat cca 100m nepříjemný úsek po silnici. Na jih od obce pak leží místní železniční zastávka, kde náš výlet končí. Pravidelným vlakovým spojem se pohodlně dostaneme zpět do Mikulova. Kdo má však dost sil, může do Mikulova dojet po vlastní ose. Logo Mikulovské vinařské stezky ho tam po 15 km dovede.
Popis výletu
Skrýt popis výletu