Trasa stezky vede od jižní hranice Moravy rovinatou částí centrálního Podluží přes kopečky na okraji Kyjovské pahorkatiny v okolí Starého Poddvorova k severním vinařským oblastem Slovácka, kde vinice střídají rozlehlé lesní partie.
Z Břeclavi ke zlatému kříži vinařství
Zdolávání
členité vinařské stezky Podluží, která je široce rozkročená rovinami tohoto úrodného kraje, můžete začít v metropoli regionu
Břeclavi. Krátký úsek po
břehu řeky Dyje přechází u zahrádkářské kolonie na okraji města v cyklostezku, která vás přivede k
velkomoravskému hradišti Pohansko s empírovým loveckým zámečkem ze začátku 19. století. Pokud se zde dáte doprava, dovede vás stezka k hranici s Rakouskem, kde se napojuje na dálkovou tarsu EuroVelo 13. Při jízdě rovně pokračuje spanilá jízda lesem protkaným vodami až do
Lanžhota, odkud se vinařská stezka vydává po silnici přes
Kostice,
Tvrdonice a
Týnec do
centrálního Podluží, cykloturisticky a vinařsky nejatraktivnějšího místa regionu.
Vinařské kolonie v
Moravské Nové Vsi,
Mikulčicích či
Prušánkách jsou
ojedinělými ukázkami sklepní architektury a sídlem desítek znamenitých vinařů, kteří nabízí degustace vín a kompletní informační servis o vinařství a turistických zajímavostech oblasti. Nejlepší z nich jsou nositeli certifikace vinařské turistiky a najdete je ve všech zmiňovaných obcích. Alternativou k silničnímu průběhu stezky je její západní větev, která směřuje přes
Starou Břeclav a
Hrušky.
Z Podluží až na Kyjovské Dolňácko
V Moravské Nové Vsi se vinařská stezka Podluží větví. Západním průběhem směřuje přes prušánecké
Nechory, kopečky
Nového a
Starého Poddvorova do
Dolních Bojanovic; větev spojující
Podluží s Velkopavlovickem vede přes
Moravský Žižkov do
Velkých Bílovic. Bojanovské vinařství proslavil zejména opulentní
Ryzlink rýnský, na ochranu před jeho paděláním vydal majitel panství v roce l738 zvláštní příkaz. Směs Ryzlinku rýnského s budínkou místního vinaře Jana Bohúna byla poctěna
zlatou medailí, kterou vínu udělil rakouský císař František Josef I.
Za Dolními Bojanovicemi pokračuje trasa po cyklostezce a cestou
po břehu Bojanovského rybníka směřuje k silnici
Mutěnice-Hodonín. Po přejezdu silniční komunikace dospěje lesní doubravou do
Dubňan a po silnici 3. třídy jste za chvilku v
Ratiškovicích. Nenechte si ujít návštěvu nedalekého
projektu KKK (na Kole po Kolejích ke Kanálu), který nabízí
projížďku na železniční drezíně a prohlídku muzea ve vagóně mapující působení
Tomáše Bati v regionu.
Ratíškovický Slavín a vacenovské Žlébky jsou posledními sklepními koloniemi, než se vinařská stezka, která je ve
Vacenovicích navzdory svému názvu již hluboko zakouslá do národopisné oblasti
Kyjovské Dolňácko, vrací na
Podluží. Zpevněné i písčité lesní cesty jsou znakem úseku vedoucího přes
Rohatec do
Hodonína. Ostatně cyklostezkou v blízkosti frekventované silnice vítá cyklisty i město ležící na břehu řeky Moravy a
rodiště T.G. Masaryka.
Bezpečný, byť trochu nepřehledný, je i
průjezd městem po cyklostezce a místních komunikacích. Přes obec Lužice vás trasa dovede do Mikulčic, obce známé díky
Slovanskému hradišti na březích Moravy, kam vede odbočka Vinařské stezky Podluží.
Pozvánkou do nejjižnější části České republiky, žírné krajiny osídlené již v době Velké Moravy, ať je vám
zápis v kronice obce Prušánky: „Můžeme vidět, jak k Nechorám míří lidé se skloněnými hlavami, shrbení pod nákladem každodenních povinností. Mezi sklepy jako by vešli do začarované země, začnou se usmívat a rozvazuje se jim jazyk.“